Délka toku 37,5 km
Plocha povodí 134,85 km2
Hydrologické pořadí toku 1-12-01-034
Přítoky Říčanský potok, Křenický, Běchovický, Svépravický, Hostavický, Vackovský, Prosecký potok, Chvalka, Malá Rokytka
Správce toku Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy (úsek 0,00 – 14,9 km)
Povodí Vltavy s. p. (úsek 14,9-37,5 km)
Údržba toku ve správě MZO MHMP Lesy hl. m. Prahy

 

Rokytka je vodní tok v povodí dolní Vltavy. Slovo „rokyta“, které dalo jejímu jménu základ, je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes.

Celková délka vodního toku činí 37,5 km. Pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stojí na počátku nejdelšího pražského potoka, který má délku na území Prahy 31,5 kilometrů. Ústí do Vltavy v městské části Praha – Libeň ve výšce 185 m n. m. Protéká Středočeským krajem a na území Prahy vtéká u obce Nedvězí u Říčan a pokračuje přes katastrální území Královice, Hájek u Uhříněvsi, Koloděje, Běchovice, Dolní Počernice, Hostavice, Kyje, Hloubětín, Hrdlořezy, Vysočany a Libeň.

Rokytku v úseku od ústí do 14,9 km (po Počernický rybník včetně) spravuje Odbor ochrany prostředí hl. m. Prahy, zbývající tok spravuje Povodí Vltavy.

 

Zajímavá místa na cestě po Rokytce od jejího pramene

Přírodní rezervace Mýto se rozkládá jižně až jihovýchodně od obce Nedvězí na ploše 17,48 ha, chrání údolí Rokytky s lesnatými svahy a loukami, jde o krajinářsky významný prvek, Rokytka zde vytváří přirozené meandry.

Velký Počernický rybník patří mezi přírodní památky a zároveň se jedná o největší rybník v Praze. Rozprostírá se na ř. km 14,78 na začátku Dolních Počernic. Za hrází k němu přiléhá zámecká zahrada o rozloze necelých 7 ha, kde můžeme naleznout více než 1100 dřevin. V roce 2006 byla dokončena nákladná rekonstrukce rybníka.

Rybník V Pískovně je napájen vodou ze Svépravického potoka, avšak voda odtéká do Rokytky, v jejíž blízkosti se také tento rybník nachází. Přírodní rezervace V Pískovně byla vyhlášena v roce 1988, do konce 50. let 20. století se zde těžil písek, v současnosti je bývalá pískovna zatopena a je zajímavým útočištěm pro ptáky. Navíc skýtá ideální podmínky pro život a rozvoj mokřadních společenstev.

Suchý poldr Čihadla
Rokytka byla v mnoha úsecích svého toku v historii napřímena a vedena v korytech opevněných betonovými tvárnicemi. V některých úsecích jsou tyto opatření opevnění neodůvodněné a vedou k degradaci vodního toku a jeho funkcí. V roce 2008 byl dokončen projekt Revitalizace suchého poldru Čihadla, který měl za úkol uvést část toku Rokytky a jejích přítoků Hostavického a Svépravického potoka do stavu, který by se co nejvíce podobal přirozenému toku s nepravidelnými meandry a přilehlými tůněmi. Záměrem tohoto projektu bylo zpřírodnění celé lokality suchého poldru a vytvoření útočiště a životního prostředí přitažlivého pro mokřadní vegetaci a živočichy. V současnosti se připravuje II. část revitalizace suchého poldru Čihadla, která by se svou rozlohou a náplní dotýkala jak již zmiňovaného rybníku V Pískovně, tak i Svépravického potoka k rybníku Martiňák.

Pražský zlom je geologická přírodní památka, skalní výchoz na pravém břehu potoka, na němž je postaven hloubětínský zámeček. Přirozený odkryv umožňuje studovat pásmo zlomu zemské kůry Českého masivu, díky podobným odkryvům můžeme získat představu o silách, které se podílely na utváření a formování geologického podkladu.

Zajímavostí překlenující Rokytku je v úseku ř. km 0,3155 až 0,43012 zakrytí koryta, na jehož povrchu je vybudován malý park Elsnicova náměstí, na toto zakrytí navazuje silniční klenbový most Zenklovy ulice. Tento most patří mezi technické památky Prahy a památkově chráněné stavby. Betonový most byl postaven v roce 1896 inženýrem Antonínem Losem a jeho šířka po rozšíření v roce 1909 dosahuje 99,3 m. Jde o nejstarší silniční most z dusaného betonu v Čechách. V dnešní době je plně využíván k dopravě silniční i tramvajové. Koryto vodního toku je od tohoto místa vedeno v přímé trase s příčným lichoběžníkovým profilem až k zaústění.

Potok ústí do slepého ramene Vltavy u Libeňských přístavů pod Libeňským zámkem, podél zaústění byla zbudována naučná stezka Thomayerovy sady. V místech, kde Rokytka ústí do Vltavy, bylo po povodních v roce 2002 postaveno protipovodňové opatření chránící před povodňovými průtoky hl. město Prahu. Průměrný průtok u ústí činí 0,39 m3/s.

 

Údržba a správa toku

Součástí údržby je čištění koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek. Součástí péče je také řez vrb podél potoka, který je prováděn „na hlavu“. Tento styl řezu respektuje historický vývoj potoka a jeho okolí.