Zookoutek Kamýk

Walliserská koza

Naše dvě černobílé walliserské kozy se narodily v roce 2019 na Šumavě, kde spolu s ovcemi a prasaty obývaly rozlehlou pastvinu. Ještě v tomtéž roce ale předčasně zabřezly, a tak nedokázaly dorůst do patřičné velikosti a na rozdíl od svých vrstevníků zůstaly zakrslé. Protože se nehodily pro chov, majitel statku je chtěl ze stáda vyčlenit a poslat na jatka. Od jednoho chovatele z Českého Krumlova jsme se náhodou dozvěděli o jejich osudu a rozhodli jsme se je zachránit.

Do zookoutku přijely i se svými mláďaty, jedno kůzle však brzy po převozu uhynulo. Mělo pokročilý zápal plic a dlouhodobé trávicí potíže, které už nebylo možné vyléčit. Obě maminky i kůzle, které přežilo, byly slabé a vyhublé a trvalo delší čas, než znovu nabraly sílu. Kvůli potížím, které je potkaly v minulosti, už nikdy nedorostou do normální velikosti walliserských koz. To nám ale nevadí a kozám už teprve ne! Mají stále dobrou náladu a jsou vděčné za péči, kterou jim naši ošetřovatelé poskytují.

Bažant diamantový – Ludvík

Bažant obecný – Leontýnka

Bažant Ludvík se narodil v roce 2019. Ze svého původního domova se zatoulal až na jeden dvůr v Dobřichovicích, kde se mu zalíbily tamní slepice. Na dvoře byl i dostatek dobrého jídla, a tak se rozhodl, že zůstane. Místnímu kohoutovi se to sice vůbec nezamlouvalo, ale majitelé domu se rozhodli, že si Ludvíka dočasně ponechají, dokud nenajdou jeho původního majitele.

Jenže uplynuly další dva měsíce a stále se nepodařilo zjistit, odkud Ludvík přišel. Kohout byl z této situace stále víc a víc nervózní a jeho hádky s Ludvíkem nebezpečně nabíraly na síle. Nakonec majitelé domu Ludvíka přivezli k nám, protože situace v kurníku už nebyla k žití.

Aby se Ludvíkovi nestýskalo po společnosti, sehnali jsme mu Leontýnku, samičku bažanta obecného. Veterinářka, která se stará o naše zvířata, nám ji dovezla z bažantnice, kde zrovna prováděla výzkum parazitů. Ludvík tak získal nový domov a kamarádku a kohout z Dobřichovic zase klid v kurníku.

Kamerunská koza

Skupinku kamerunských koz odchytili zaměstnanci Městské policie hl. m. Prahy v roce 2014 v Šáreckém údolí. Kozy neměly ušní známky ani tetování, proto se nám nepodařilo dohledat jejich majitele. O čtyři kozy a jednoho kozla se nikdo nehlásil, proto jsme je umístili do zookoutku v Kamýku. Kozel byl už starý dědeček a v roce 2016 uhynul. Zanechal však po sobě dvě mláďata. Současné stádo tak tvoří šest koz.

Naše kamerunské kozy jsou hravé a zvídavé, rády lezou do výšek a skáčou. Ve svém opraveném výběhu proto mají nové lávky a prolézačky, na nichž se mohou patřičně vydovádět. Na jídelníčku mívají oves, ječmen, vojtěšku nebo řepné řízky a samozřejmě čerstvou trávu a větve k okusování. Všechny jsou hezky tlusťoučké a v dobré kondici. I když dostávají jídlo několikrát denně, pořád mečí, že by si ještě něco daly, a od návštevníků se snaží vyloudit další dobroty. Ošetřovatelé je však krmí dostatečně, proto se rozhodně nenechte přemluvit. Mohli byste jim snadno uškodit a způsobit vážné trávicí potíže.