Živý plot: Clona v pestrých barvách
Většina majitelů zahrad a zahrádek a příznivců zahradničení si pod pojmem „ živý plot“ nejspíš představí zelenou hradbu vysazených zeravů – tújí. Při procházce mezi novými rodinnými domky, které vyrostly na okrajích měst a vesnic, můžeme pozorovat, jak tato všeobecná představa přerostla do praxe – malé zahrádky jsou opticky ještě zmenšeny a odděleny od okolní krajiny mnohdy po celém svém obvodu právě takovouto hradbou.
Túje jsou pro tyto účely voleny tak často i z toho důvodu, že mnoho lidí ani jinou alternativu nezná. Přitom na našem trhu je dostatek krásných a kvalitních rostlin, které jsou pro tvorbu živých plotů velmi vhodné.
Pokud jste se rozhodli pro výsadbu živého plotu a váháte, jaké rostliny použít, měli byste začít tím, že si odpovíte na otázku, proč vlastně živý plot chcete. Důvodů může být mnoho: Někdo si chce chránit své soukromí před zvědavými pohledy sousedů nebo kolemjdoucích, někdo má za hranicí svého pozemku rušnou silnici a jinému jsou nepříjemné nevábně vonící „pozdravy“ chlupatých miláčků, jejichž majitelé je venčí právě na jejich předzahrádce. Podle toho, jak si na tuto otázku odpovíte, podle velikosti pozemku a podle klimatických podmínek konkrétního místa je pak snadné nalézt nejvhodnější rostliny pro výsadbu.
Nemusíte-li šetřit místem a spokojíte se s tím, že plot zamezí nežádoucím pohledům jen od jara do podzimu, a nebude tedy vadit, že listí na podzim opadá, nabízí se hned několik alternativ krásných živých plotů. Asi nejhezčí je živý plot z volně rostoucích kvetoucích keřů, které můžete nakombinovat tak, aby postupně rozkvétaly, těšily vás svými květy po celé jaro a léto a na podzim zahradu zkrášlily zbarvenými listy nebo plody.
Pro vyšší plot můžete zvolit např. vajgélie (Weigela), které kvetou od bílé přes různé odstíny růžové až k tmavě purpurové a mají i panašovaný, zelenobílý list. Dalšími vhodnými keři jsou například zákula japonská (Kerria japonica Pleniflora), zlatice prostřední (Forsythia intermedia), trojpuk drsný (Deutzia scabra), pustoryl (Philadelphus), kalina (Viburnum opulus), kdoulovec lahvicový (Chaenomeles speciosa) nebo velmi ozdobná červenolistá či zlatolistá tavola (Physocarpus opulifolius). Nápadnými fialovými plody je půvabná krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri), vonnými, světle narůžovělými květy od podzimu do jara překvapí kalina bodnanská (Viburnum bodnatense „Down“).
Při volbě rostlin se řiďte svým vkusem, kombinace příliš mnoha různých barev není vhodná, vnáší do zahrady dojem neklidu. Péče o tento druh živého plotu je nenáročná – odstraňujete nemocné nebo poškozené dřevo a pravidelně provádíte udržovací řez a zmlazování, abyste udrželi požadovaný tvar keřů a podpořili vývoj nových výhonů, které pak opět bohatě pokvetou.
Stálezelenou variantu volně rostoucího živého plotu, koncem léta velmi nápadného množstvím zářivě červených plodů, získáte výsadbou hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea). Drobní pěvci, tolik vítaní v našich zahradách, najdou mezi trnitými větvičkami hlohyně bezpečný úkryt při hnízdění a nepohrdnou jejími plody jako potravou. Vzrostlá hlohyně tvoří neprostupnou zábranu proti nezvaným hostům.
Na ohraničení předzahrádky a tím i k omezení vstupu psů můžete použít jiný trnitý keř, dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), který lze na rozdíl od hlohyně řezem a výběrem vhodného kultivaru snadno udržet i ve výšce do jednoho metru. Dřišťál si můžete zakoupit v mnoha barevných typech – se zelenými, červenými, žlutými či různě skvrnitými listy. Při výsadbě lze například nakombinovat zeleně a červeně zbarvené rostliny a dosáhnout tak velmi nápaditého nízkého plotu.
V malých zahradách, v nichž panuje nedostatek volné plochy, se nejvíce uplatní tvarované listnaté ploty, pro něž se nejčastěji používá habr obecný (Carpinus betulus) nebo buk lesní (Fagus sylvatica). Habrový plot tvoří neprůhlednou clonu i v zimě, protože staré uschlé listy zůstávají na větvičkách až do jara. Habr velice dobře snáší řez, má výborné regenerační schopnosti. Pokud si pro živý plot vyberete sazenice buku, ať již zeleno- nebo červenolistého, budete se moci těšit z jeho krásných lesklých listů a na podzim vás upoutá jejich žlutooranžové nebo červenohnědé (Fagus sylvatica „Purpurea“) zbarvení. Tyto dřeviny se velmi dobře vyjímají u venkovských chalup, kde tak často používané túje působí vyloženě nepatřičně a cizorodě. Ploty upravujte řezem do mírně lichoběžníkového tvaru se širší základnou, aby se rostlinám zajistil dostatek světla i ve spodních partiích a reguloval se bujnější růst v horním úseku.
Jestliže jste z konkrétních důvodů (rušná silnice, větrné místo apod.) pevně rozhodnuti přece jen dát přednost jehličnanům, můžete jejich monotónnost až masivnost oživit použitím kultivarů s různými odstíny zeleně či žlutým nebo panašovaným zbarvením jehlic. Velmi vhodnou dřevinou je někdy opomíjený tis (Taxus), který výborně snáší řez a dobře obrůstá i ze starého dřeva. Nesmíme však zapomenout, že tisy jsou stejně jako zeravy jedovaté.
Při nákupu vhodných rostlin využijte nabídku okrasných školek Lesů hl. m. Prahy v Ďáblicích a ve Kbelích, kde všechny popisované druhy můžete zakoupit v mnoha kultivarech a vysoké kvalitě.
Ing. Dana Surová
