Rok ve znamení ježků: Pražská záchranná stanice jich přijala přes pět stovek

13. 1. 2017

V roce 2016 překonala Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy několik rekordů. Celkem přijala 3 707 zraněných či jinak handicapovaných živočichů 118 různých živočišných druhů, kteří by bez lidské pomoci ve volné přírodě nepřežili. To je o 671 živočichů více než v předchozím roce (meziroční nárůst o 22 %) a nejvíce ze všech záchranných stanic v Česku. Rekordní pro pražskou záchrannou stanici bylo i množství příjmů ježků, celkový počet 557 příjmů za loňský rok je absolutně nejvyšší od začátku fungování stanice. Pracovníci záchranné stanice ošetřili i prvního bobra od návratu bobří populace do Prahy a postarali se také o rekordní množství 22 mláďat ohroženého plcha velkého.

Rok 2016 můžeme označit jako rok ježků, do stanice jsme přijali 557 ježků západních a východních. Ježci se k nám dostávají v průběhu celého roku, nejvíce jich však přijmeme v létě, kdy se jedná o velmi malá osiřelá mláďata, a na podzim, kdy se k nám dostávají mláďata již větší, samostatná, ale nedostatečně připravená na zimu. Nejvíce ježků (84) k nám doputovalo z městské části Praha 4, na jejímž území je spousta sadů, zahrad či křovinatých mezí, v nichž se ježci s oblibou zabydlují. Ježkům patří i náš projekt Kamarád ježek, díky němuž už druhým rokem zapojujeme vybrané základní a mateřské školy do zimní péče o ježčí mláďata.

jezcatko

Jedno z mnoha ježčích mláďat, která našla útočiště v naší záchranné stanici

Z celkového počtu 3 707 přijatých živočichů bylo 70 % ptáků a 30 % savců. Kromě velkého množství ježků jsme v roce 2016 přijali také více než 4 stovky kachen divokých (443) a mezi velmi častými pacienty byli rovněž zajíci (114), poštolky (107), kosi (261), rorýsi (82), netopýři (140) či labutě (111), které se nejčastěji zraňují při nárazu do tramvajového vedení na pražských mostech. To byl i případ mladé labutě, která po srážce s trolejemi na mostě Legií utrpěla rozsáhlou tržnou ránu na krku a v šoku se zřítila na Střelecký ostrov. Tuto labuť se díky úsilí našich pracovníků nakonec podařilo zachránit, mnoho dalších ovšem takové štěstí nemělo.

Ze vzácných živočichů potřebovali pomoc záchranářů například sokol stěhovavý, 2 kvakoši noční, 140 netopýrů, včelojed lesní nebo 22 sotva několik dní starých mláďat ohroženého plcha velkého ze zničených hnízd, o něž se ošetřovatelé od léta starali. Mimořádným pacientem byl také bobr evropský, který se do stanice dostal jako vůbec první zástupce svého druhu. Na konci března zapadl do betonové nádrže nedaleko dostihového závodiště ve Velké Chuchli, kde několik hodin bezcílně plaval. Pomohli mu až přivolaní záchranáři, kteří ho s pomocí hasičů z pasti vysvobodili. V zázemí záchranné stanice se vyčerpaný bobr rychle zotavil a mohl se vrátit zpět k Vltavě. Tam v současnosti žije vůbec první bobří populace, která se téměř po dvou stoletích vrátila na území hlavního města Prahy.

Záchranná stanice funguje nonstop a ošetřovatelé několikrát denně vyjíždějí k případům zraněných živočichů po celé Praze. Zázemí záchranné stanice, která sídlí na okraji Jinonic v blízkosti Prokopského údolí, je však ve velmi špatném a dlouhodobě neudržitelném stavu. Proto hlavní město plánuje celkovou rekonstrukci zdejšího areálu, z nějž by se mělo stát moderní léčebné zařízení odpovídající evropským standardům v péči o volně žijící živočichy, i rekonstrukci lesních zookoutků, které fungují jako detašovaná pracoviště stanice. První kroky ke zlepšení zázemí pro péči o volně žijící živočichy na území hlavního města se již podařily. Na podzim 2016 jsme ve spolupráci s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy dokončili přestavbu zookoutku Divoká zahrada Hostivař, který je volně přístupný veřejnosti.

tisková zpráva ke stažení

Připomeňte si spolu s námi několik našich loňských pacientů.

Bobr evropský, který zapadl do betonové nádrže.

Labuť velká s vážným poraněním krku po střetu s tramvajovými trolejemi.

Labuť velká, které v jícnu uvízl rybářský háček.

Dva kvakoši noční: Dospělého ptáka spoutal rybářský vlasec, mláděti uvízla noha pod kamenem.