Další rekordní rok: Záchranná stanice přijala letošního 5000. pacienta

13. 11. 2019

Od začátku svého fungování přijímá naše Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy každý rok víc a víc pacientů. Zatímco loni se jejich počet zastavil na čísle 4 712, letos stanice už koncem října překonala hranici 5000 pacientů. Pacientem s pořadovým číslem 5000 se stalo zesláblé a vyhladovělé mládě ježka západního z Prahy 6. Že toto kulaté číslo připadlo právě na ježka, není náhoda. Letošní rok totiž ve stanici označují doslova jako rok ježků. Od začátku roku 2019 jich stanice přijala a ošetřila již více než 650, což je oproti předchozím rokům zdaleka nejvíc. Téměř polovina ošetřených a vyléčených ježků se už vrátila zpět do volné přírody. Náš 5000. pacient však zimu stráví ve stanici.

Na počet přijatých ježků byl až do letoška nejbohatší rok 2016, kdy jich stanice přijala 557. Už nyní je však jasné, že letošní číslo bude minimálně o stovku vyšší. Ačkoli letošní výsledky jsou rekordní, statistiky ukazují, že ježci patřili k nejčastějším savčím pacientům záchranné stanice i v předchozích letech. Bohužel však tato čísla nelze interpretovat tak, že je ve volné přírodě velké množství ježků. Výzkumy z Anglie a několika dalších evropských států ukazují, že počet volně žijících ježků klesá (v Anglii klesla populace ježků za posledních 20 let na polovinu). Velké množství pacientů vypovídá spíš o tom, že ježci rádi žijí v blízkosti lidí. Ze zemědělské krajiny, z níž mizí rozmanitost a vhodné ježčí biotopy, jako jsou remízky, křoviny a roztroušená zeleň, se přesouvají do zahrad a městských parků. V blízkosti lidí jim však hrozí řada nebezpečí.

5000_pacient

Do záchranné stanice se nejčastěji dostávají osiřelá ježčí mláďata, která se o sebe ještě nedokážou postarat. To byl případ i letošního 5000. pacienta, kterého nyní čeká odčervení a vykrmovací kúra. Druhá velká skupina ježčích pacientů končí ve stanici kvůli zranění – časté jsou zejména úrazy po střetu s autem, posekání od sekaček, pokousání od psů či zranění v důsledku kolize s odpadky (například zamotání do plastové pásky nebo igelitového sáčku). Vyskytují se ale i otravy chemií, která se používá na polích či zahradách. Obě skupiny ježčích pacientů spolu úzce souvisí: Dojde-li například ke zranění (a následnému úhynu) dospělé ježčí samice v době, kdy má mláďata (červen-září), je téměř jisté, že se časem někde objeví její vyhladovělá mláďata, která budou potřebovat pomoc. Za normálních okolností by mláďata ježků své hnízdo neopustila, dokud by nebyla dostatečně velká.

Jak dokládají neustále se zvyšující počty živočichů přijatých do záchranné stanice, s nástrahami města se musí kromě ježků potýkat i další druhy volně žijících živočichů. Rostoucí množství pacientů ale zároveň ukazuje i to, že se čím dál více obyvatel Prahy zajímá o své okolí a v případě nálezu zraněného živočicha již ví, kam se obrátit o pomoc.

Záchrannou stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy od roku 2012 provozují Lesy hl. m. Prahy. Je zařazena do Národní sítě záchranných stanic ČR a počtem přijatých živočichů je nejvytíženější záchrannou stanicí v ČR. Stanice provozuje nonstop telefonní linku 773 772 771, na které lze nahlásit nález zraněného živočicha nebo konzultovat otázky týkající se volně žijících živočichů a péče o ně.