V Praze se po 200 letech usídlili bobři, záchranná stanice pomohla prvnímu z nich
Dnes ráno vypustili ošetřovatelé Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy zpět do volné přírody bobra evropského, který se do stanice dostal jako vůbec první zástupce svého druhu. Ve středu 30. března mladý bobr zapadl u Vltavy nedaleko dostihového závodiště ve Velké Chuchli do betonové nádrže, odkud se vlastními silami nemohl dostat. Několik hodin bezcílně plaval, než ho z pasti s holými kolmými stěnami vysvobodili přivolaní ošetřovatelé s pomocí hasičů. Bobr naštěstí nebyl zraněný, po vyčerpávajícím zážitku se v zázemí stanice rychle zotavil a mohl se brzy vrátit zpátky k řece.
Výskyt bobrů evropských na Vltavě v hlavním městě potvrdila Česká zemědělská univerzita v Praze teprve loni na podzim, a to díky fotopastím, které pohyb rodinky velkých huňatých hlodavců v noci zachytily. Bobři se do Prahy vrátili po téměř dvou stoletích a je tak velmi pravděpodobné, že bobr, který jako první otestoval připravenost záchranné stanice, pochází právě z této průkopnické pražské bobří rodiny.
Vypouštění bobra zpátky do přírody
S výjimkou metropole se bobr v několika posledních desetiletích začal na českých řekách, potocích a rybnících objevovat stále častěji, ačkoli v 19. století byl v českých zemích zcela vyhuben. Postupně se k nám vrací podél řek z okolních zemí, především z Německa a Rakouska. Stále se ale v Česku řadí mezi silně ohrožené živočichy.
Bobři jsou dokonale přizpůsobeni k pohybu ve vodě, mezi prsty na zadních končetinách mají plovací blány, jejich hustý kožich je takřka vodotěsný, široký lysý ocas používají jako praktické kormidlo, a než se zanoří pod hladinu, dokážou neprodyšně uzavřít nozdry i ušní otvory. Pod vodou vydrží až několik minut a pod vodou jsou také vchody do hrází a hradů, které si bobři staví na vodních tocích z větví a stromů. Můžou tak ucpat proud a způsobit i lokální záplavu. Postupným nahlodáváním dřeva svými silnými zuby zvládne bobr pokácet i kmen o průměru 70 centimetrů. Právě ohryzané kmeny stromů v břehových porostech obvykle prozrazují, že někde poblíž má bobr své sídlo.
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy přijme ročně kolem 3 000 zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů. Ačkoli bobr využil jejích služeb poprvé, stanice už má za sebou zkušenost například s vydrou, pro niž je voda stejně přirozeným prostředím jako pro bobra. Při povodních v roce 2012 ošetřovatelé zachránili vydru říční, které nedaleko Národního divadla uvízla v jímce.
