Hostivařský lesopark

Katastrální území	Hostivař
Celková rozloha	140 ha
Celková rozloha lesů v majetku HMP	cca 70 ha
Nadmořská výška	cca 240 – 300 m n. m.
Porostní mapa	Lesnický úsek Hostivař (část 1, část 2)

 

Známý Hostivařský lesopark, který tvoří společně s Hostivařskou přehradou důležitou oblast pro rekreaci a oddech obyvatel širokého okolí, je součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice.

Lesopark i přehrada jsou přitom velmi snadno dostupné městskou hromadnou dopravou, a proto je využívají prakticky všichni obyvatelé Prahy. Území lesoparku navíc obklopuje hustá sídlištní zástavba. Největší problémy parku způsobuje právě vysoká návštěvnost a blízkost sídlišť. Na lesopark tak působí silný civilizační tlak, a to jak na přímé zástavby lesních pozemků či ochranného pásma, tak v podobě stále rostoucího vandalismu, který směřuje nejen na rekreační vybavení lesů, jako jsou koše, lavičky a herní prvky, ale také na mladé porosty a kultury.

Samostatnou kapitolu tvoří osobní zájmy jednotlivých soukromých vlastníků lesa, kteří se snaží o vyčlenění pozemku z lesoparku, o změnu využití pozemku z hlediska územního plánu nebo o dosažení vyšší výkupní ceny.

 

Údržba a správa

V lesoparku se provádějí prořezávky a probírky porostů a dosadby stromků v rámci výchovy lesních porostů. Údržba cest, opravy a instalace rekreačních zařízení, úklid odpadků a sekání luk se vykonávají pouze na pozemcích v majetku hlavního města Prahy. V Hostivařském lesoparku se ale nachází řada pozemků v majetku soukromých osob, jimž se nevěnuje dostatečná péče.

Jelikož části lesoparku v obecním majetku se různě prolínají a střídají se soukromými plochami (i v rámci odpočivných luk) a mohlo by docházet například k tomu, že by některé části jedné louky byly posekány a jiné nikoli, uzavřel Magistrát hl. m. Prahy se soukromými vlastníky dohodu, že bude z obecních prostředků zajišťovat tzv. rekreační činnosti, jako je sekání luk, úklid lesa, opravy a instalace rekreačních zařízení apod., i na soukromých pozemcích. Tímto způsobem je možné zachovat pro občany města příjemné a esteticky hodnotné prostředí k rekreaci a odpočinku i při složitých vlastnických vztazích. Výchovu lesních porostů na pozemcích soukromých vlastníků však toto opatření neřeší.
 

Historie

Hostivařská přehrada, či přesněji Vodní dílo Hostivař, byla vybudována v letech 1959 – 1963 přehrazením koryta potoka Botiče a zatopením lesnatého údolí, kterým tento potok protékal. Po zatopení údolí zbyly na obou březích nádrže menší části původních lesních porostů, které se musely vykácet. Tehdejší městská správa rozhodla, že se jako náhrada za toto odlesnění na převážně zemědělské půdě v sousedství zbytků původního lesa vysadí nový les: Mělo ale jít o les parkového charakteru, s hustou sítí cest, odpočivnými loukami a množstvím solitérních dřevin.

Se zalesňováním se začalo v roce 1959 a převážná část zalesňovacích prací byla dokončena do roku 1961. Menší plochy však byly v lesoparku osazovány ještě počátkem osmdesátých let dvacátého století. Na zalesňovacích pracích se značnou měrou podíleli žáci pražských základních škol, díky jejichž brigádnické výpomoci se podařilo založení uvedené výměry lesních porostů v tak krátké době realizovat. Průběh těchto prací již mohli sledovat první obyvatelé sídliště Jižní Město. Od poloviny sedmdesátých let se začaly v pražských rekreačních lesích zřizovat také takzvané areály zdraví – tělocvičny v přírodě, kde se na různém tělocvičném nářadí mohou protáhnout i dospělí návštěvníci. Jeden z prvních byl otevřen právě v Hostivařském lesoparku.
 

Flóra a fauna

Pokud jde o flóru hostivařského lesoparku, nejčastěji zde nalezneme dub zimní a letní, lípu, habr, javor, jasan a buk, podobně jako na jiných místech v Praze. Podél Botiče rostou olše a vrby s podrostem keřů a bylin. Z dřevin se v nivě potoka objevuje také jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, bez černý, javor mléč i javor klen, lilek potměchuť, vrba jíva. Místy se uchytil hloh jednoblizný, růže šípková a brslen evropský.

V jarním období převládá mezi bylinami orsej jarní, pižmovka mošusová, rozrazil břečťanolistý, česnáček lékařský. Později kvete ptačinec hajní, hluchavka skvrnitá i bílá, kuklík městský, vlaštovičník větší, šťavel kyselý a invazní druh netýkavka malokvětá. Hojně se vyskytují byliny vysokého vzrůstu: krabilice zápašná, bodlák kadeřavý, bršlice kozí noha, čistec lesní, krtičník uzlovitý, kopřiva dvoudomá, děhel lesní, kostřava obrovská, lopuch plstnatý, šťovík tupolistý, krabilice mámivá, kerblík lesní, pýrovník psí, bolševník obecný, celík kanadský.

Vtroušeně zde vyrůstá kapraď samec, kapraď rozložená i pnoucí se chmel otáčivý a opletník plotní. Větší klid této části Prahy využívají i plašší ptáci jako pěnice pokřovní, konipas bílý i horský a mlynařík.

 

Rekreace

Již při zakládání lesoparku počátkem 60. let se počítalo s jeho rekreačním využitím, proto zůstaly části ploch bez výsadeb jako rekreační louky a byla vybudována základní síť cest. Na území lesoparku se nachází celá řada dětských herních prvků a laviček. Hostivařská přehrada láká k vodním aktivitám, jako je koupání, rybaření a v zimě bruslení. Na levém břehu přehrady leží pláž a veřejné koupaliště.

Hostivařský lesopark je společně s přírodní památkou Meandry Botiče, Hostivařskou přehradou a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice. Podél Botiče a Hostivařské nádrže (z Hostivaře do Petrovic a dále do Průhonic) vede červená turistická stezka. Územím podél Botiče prochází naučná stezka „Povodím Botiče“ o 14 zastávkách a délce 11 km. V lesoparku jsou značené samostatné trasy pro jízdu na koních. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je hájovna se zookoutkem.

Ve východní části lesoparku se tyčí vrch Kozinec, na kterém zůstávají dnes již sotva znatelné stopy historického hradiště Hostivař – Šance, které je archeologickou památkou první kategorie. Rozkládá se na ostrohu obtékaném ze tří stran Botičem a je situováno na území, které bylo v průběhu celého pravěku hustě osídleno.