Smrky nedobrovolně shazují jehličí, vysává je mšice
Porosty smrků pichlavých po celé republice letos v jarních měsících zaplavila lavina přemnožených mšic smrkových (Elatobium abietinum), jejichž kolonie na stromech parazitují a masivním sáním rostlinných šťáv ze starších jehlic z nich doslova vysávají život. Napadené dřeviny žloutnou, hnědnou, na zemi se hromadí opadané vysušené jehličí a nakonec mohou smrky, zvláště jsou-li vysazeny na vyprahlejších stanovištích s nedostatečnými možnostmi přirozené závlahy, uschnout docela. I již zasažené jehličnany ale kalamitu mšic s pomocí člověka mohou přestát a znovu obrazit novými výhonky.
Větve stromů, na nichž se mšice dosud živí, je třeba opakovaně skrápět proudem vody a případně ošetřit postřikem insekticidu proti mšicím, jako je MOSPILAN nebo PIRIMOR. Přípravek je ale nutné volit vždy velmi uvážlivě podle konkrétního stanoviště, a to tak, aby postřik neohrozil jiný hmyz, kupříkladu populaci včel, či neznečistil blízké vodní zdroje. Vždy je proto nezbytné dodržovat veškeré instrukce a ochranné vzdálenosti popsané na etiketě či v příbalovém letáku.
Dospělci mšice smrkové
Kromě „omývání“ a postřiku větví pak potřebují sužované stromy především pravidelné a velmi důkladné zalévání, které jim může pomoci přečkat nynější náročné letní období, kdy je najednou vysušují mšice i vysoké teploty. Zalévání zvládne každý, další zvláštní opatření podporující růst letorostů nebo rozvoj kořenové soustavy si již žádají konzultaci s odbornými firmami nebo s příslušnými orgány životního prostředí.
Lesníci a zahradníci drobnou mšici smrkovou dobře znají už z dřívějších let, letošní přemnožení tohoto monofágního škůdce (tj. vyhledávajícího obvykle pouze jeden konkrétní druh potravy), který se zaměřuje výhradně na smrky, zatímco ostatní rostliny ignoruje, je ale extrémní. Pomohly mu dvě poslední teplé zimy: Mšice zimu přečkávají ve stádiu vajíček, při teplejším počasí se ale velmi časně začnou objevovat bezkřídlé samice, které se rychle partenogeneticky množí – vyvíjí se z neoplozeného samičího vajíčka. Obzvláště jim vyhovuje právě suché a teplé počasí, zato příliš nemilují déšť, mokro a chlad.
Teprve následující podzimní a zimní měsíce ukážou, které stromy ataku mšic nakonec definitivně podlehnou. U řady z nich je ale velká pravděpodobnost, že poškození dokážou překonat. Je proto zbytečné stromy již nyní takzvaně preventivně kácet, likvidace vzrostlého stromu může a měla by být vždy až tím posledním řešením.
Autorem fotografií je Ing. Roman Modlinger, Ph.D., Lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.