Suchý poldr Čihadla

 

Katastrální území	Praha 14 – Hostavice
Vodní tok	Rokytka
ČHDP	1 – 12 – 01 – 034
Typ nádrže	protékaná
Účel nádrže	transformace povodňových průtoků, zachycení splavenin
Objem nádrže	681 835 m3
Plocha hladiny	391 650 m2
Typ vzdouvací stavby	zemní hráz s návodním těsněním NETEX SENDVIČ (výška 4,2 m)
Vlastník	Hlavní město Praha
Správa	Lesy hl. m. Prahy

 
Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20 století a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky. Suchý poldr se nachází v místech, kde se ještě v 18. století rozkládal velký rybník, který byl ale časem vypuštěn a nahradilo ho pole.
 
2007/2008 – Revitalizace Rokytky v suchém poldru Čihadla

V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potoka, Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno a opevněno betonovými tvárnicemi. Vzhledem k tomu, že je celé území určeno k rozlivu vody, jsou napřímená a opevněná koryta zcela neopodstatněná a došlo tak pouze ke znehodnocení této přírodní lokality, která je navíc součástí přírodního parku Klánovice – Čihadla. Cenné příbřežní pásmo mělké vody je u regulovaného toku značně redukováno a břehová čára není členitá. Samotné koryto je tak degradováno na stoku za účelem rychlého odvedení vody. Dno postrádá členitost a minimální hloubka vody neposkytuje životní prostředí pro ryby a jiné vodní organismy. Zahloubením koryt došlo také k odvodnění celé říční nivy a k zaklesnutí hladiny podzemní vody. To má negativní vliv na fungování mokřadních společenstev, která se v těchto lokalitách vyskytují. Revitalizací tohoto území došlo ke zpřírodnění celé lokality, korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo mnoho tůní a drobných vodních ploch.
Svépravický potok byl odkloněn na sever až k přilehlému lesu a vede podél lesní cesty v trase původního příkopu až k psímu cvičišti, kde se setkává s Rokytkou. Vzhledem k tomu, že pro nové koryto Svépravického potoka bylo z části využito původní historické koryto, je na některých místech dno potoka výše než okolní terén. V těchto místech vznikly v okolí potoka vlhké podmáčené louky, které jsou útočištěm pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů. Také soutok Hostavického potoka s Rokytkou byl posunut dále po proudu. Hostavický potok tak před soutokem stačí ještě opsat několik oblouků. V místě původního soutoku vznikly rozšířením a prohloubením původních koryt dvě tůně. Další tůně vznikly z původního koryta Rokytky a jsou propojeny s novým mělkým korytem, které vede v několika obloucích středem suchého poldru. Břehy tůní jsou upraveny jak pozvolně, tak i strmě. Kolmé břehy se stávají domovem různých druhů ptáků, jako je např. ledňáček, který se vyskytuje v nedaleké pískovně. Pozvolné břehy porostlé mokřadní vegetací zase využívají obojživelníci k rozmnožování.
Původní koryto Rokytky bylo mimo tůně zasypáno. Nad soutokem Rokytky a Hostavického potoka mělo původní koryto Rokytky částečně přírodní charakter s řadou vzrostlých stromů. Nové meandrující koryto Rokytky je vedeno velkým obloukem zleva původního koryta, které bylo v rámci revitalizace zrušeno. Aby mohly být zachovány veškeré stromy podél původního koryta, byla v okolí stromů vytvořena řada malých tůněk.
Nová koryta potoků byla osázena cca 200 mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo zde našly i keřové skupiny složené pouze z druhů našich domácích dřevin, jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Tůně a některé části koryt byly navíc osázeny mokřadní vegetací, do níž patří kosatce, kyprej a různé druhy trav.

 

 

Investor	Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMP, Jungmannova 35, Praha 1
Zástupce investora	Ing. Jiří Karnecki
Dodavatel	Lesy hl. m. Prahy, Středisko vodní toky
Zástupce dodavatele	Ing. Ondřej Palička
Projektant	Ekotechnik-inženýring s. r. o., Ing. Jiří Jílek
Doba realizace	červenec 2007- duben 2008
Náklady	17,1 mil. Kč