Retenční nádrž N1 Stodůlky
| Katastrální území | Praha 13 – Stodůlky |
| Vodní tok | Zátišský potok |
| ČHDP | 1 – 12 – 01 – 011 |
| Typ nádrže | průtočná |
| Účel nádrže | zmírnění průchodu přívalových vod, krajinotvorný, chov ryb |
| Objem nádrže | 23 550 m3 |
| Plocha hladiny | 17 130 m2 |
| Typ vzdouvací stavby | zemní sypaná hráz, výška 3,3 m |
| Vlastník | Hlavní město Praha |
| Správa | Lesy hl. m. Prahy |
Díky své poloze u sídliště Stodůlky jih a Lužiny slouží retenční nádrž nejen účelům vodohospodářským, ale má také velký estetický i krajinotvorný význam, zlepšuje tak celkový vzhled Centrálního parku ve Stodůlkách.
Nádrž je využívána i místní rybářskou organizací, která zde chová tržní kapry.
Údržba a správa
V rámci běžné údržby se provádí prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek. Součástí údržby je také pravidelná kontrola vodohospodářských objektů.
2005/2004 – Odbahnění a oprava břehů, výstavba ostrůvku
Retenční nádrž N1 Stodůlky nebyla od svého vzniku nikdy čištěna, což mělo za následek postupné ukládání sedimentu na jejím dně. Z toho důvodu byla v roce 2005 provedena její celková revitalizace.
Po výlovu na podzim 2004 zůstala nádrž již vypuštěna a v průběhu zimních měsíců 2005 z ní bylo odvezeno cca 6 000 m3 sedimentu. Součástí odbahnění bylo i vytvoření malého ostrůvku v západní části nádrže. Ostrůvek má oválný tvar o rozměrech cca 10 x 5 m a slouží jako hnízdiště i úkryt pro vodní ptactvo a jiné vodní živočichy.
V návaznosti na odbahnění nádrže byla také provedena oprava narušených břehů. Pro jejich stabilizaci bylo z estetických důvodů vybráno vegetační opevnění z kokosových válců a rohoží osázených vodními rostlinami(kosatec žlutý – Iris pseudacorus, kyprej vrbice – Lythrum salicaria, ostřice ostrá – Carex acutiformis). V Praze byl tento způsob opevnění břehů použit poprvé a vycházelo se ze zkušeností z polské Gdyně, kde již několik let tento způsob opevnění funguje v místním parku.
Náklady: 6 mil. Kč
Historie nádrže
Retenční nádrž N1 vznikla v polovině 80. let 20. století, kdy byly na Prokopském potoce vybudovány celkem tři nádrže. Jejich výstavba souvisela s výstavbou pražských sídlišť Stodůlky sever, Stodůlky jih, Lužiny a Velká Ohrada.
Při mohutné výstavbě sídlišť v této lokalitě došlo k porušení a odvodnění pramenné oblasti Stodůleckého potoka, zejména výstavbou inženýrských sítí. Výstavba měla za následek postupné vyschnutí horní části toku. V současné době je tato kdysi průtočná nádrž závislá pouze na dešťové vodě, která je do ní svedena z okolních sídlišť. Dešťová voda však přivádí do nádrže po celou dobu její existence nejen látky zhoršující kvalitu vody, ale i velké množství sedimentu.
Fauna a flóra
Nádrž N1 je typickým rekreačním rybníkem umístěným uprostřed sídliště. V důsledku toho jsou jeho břehy vystaveny silnému tlaku lidí, také jsou pravidelně koseny. Břehová vegetace roste jen v úzkém, maximálně 1 m širokém, pásu kolem celého rybníka. Můžeme zde zaznamenat společenstva vlhkomilných bylin pro tato stanoviště charakteristická.
Vedle porostů na území ČR nepůvodního puškvorce obecného (Acorus calamus) se zde vyskytují ostrůvkovité porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), společenstvo s dvouzubcem černoplodým (Bidens frondosa) a společenstvo s rdestem peprným (Persicaria hydropiper). Zcela ojediněle se na březích vyskytuje doposud vzácný nepůvodní druh dvouzubec hnědožlutý (Bidens connata). Je původem v Severní Americe a začíná postupně obsazovat Polabí. V Praze se jedná o jednu z prvních lokalit, která však, vzhledem k nepůvodnosti druhu, stojí mimo zájem ochrany přírody.
Jako součást vegetačního opevnění břehů zde byl vysazen kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a ostřice ostrá (Carex acutiformis).
Nádrž je bez vodní vegetace a slouží zejména pro rekreaci.
Nádrž je čerstvě odbahněna, a proto se v ní prozatím nevyskytují větší druhy ryb.
