Botič
Botič je jedním z nejdůležitějších pražských potoků, a to jak svou délkou, tak i významem. Ve střední části byla vybudována Hostivařská přehrada, pod ní má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území, s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů, je vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Přinášíme proto několik ukázek historických textů, které byly věnovány právě povodí Botiče.
CO SE KDY NAPSALO O BOTIČI…
„Kdo z Pražáků by neznal „veletok“ Botič. (…) Je pravda, že dolní tok Botiče byl znám svou špínou již před 80. lety. (…) S nastupující vědecko-technickou revolucí zvýšil se i tlak na přírodu v důsledku výroby a průmyslové výstavby. (…)“ Na svém horním toku, v údolí Kocandy je „Botič klasifikován do Ia-Ib třídy čistoty díky vysoké samočistící schopnosti. Bude však nutné zajistit odpojení všech přepadů ze žump a vybudování oddělené kanalizace v zemědělských objektech s vyvážením močůvkových jímek, především v obcích Jesenice, Zdiměřice a Průhonice …“(Zdroj: Nika 4/1982, Ivan Makásek, Pražské potoky – Botič)
„Úsek Botiče pod Hostivařskou přehradou byl v roce 1968 vyhlášen jako chráněný přírodní útvar Meandry Botiče. V době, kdy bylo toto území při mapování zjištěno a připravovány podklady k vyhlášení jeho ochrany, ještě neexistovala ani dnešní přehrada a Botič byl mnohem čistší. To dokládá i to, že zde tehdy žili celkem hojně i raci. Zmínění raci zde sice již v posledních letech zjištěni nebyli, ryby zde již také nejsou schopné žít a i drobná zvířena potočního dna je silně ochuzená…“ (Zdroj: Nika 9/1985, J. Strejček, Chráněná území Prahy – Meandry Botiče)
„Naučná stezka povodím Botiče je první naučnou stezkou vedoucí výlučně na území Prahy. Vznikla z iniciativy Aktivu státní ochrany přírody v Praze 10 a spolupracovala na ní řada dalších organizací. Slavnostně byla uvedena do provozu dne 25. září 1980. Na přibližně 10 km stezky je 12 zastávek, vybavených informačními cedulemi. Naučný charakter stezky je kombinován se stezkou zdraví, na které mohou zájemnci zkusit svoji zdatnost…“(Zdroj: Nika 2/1981, J. Pavlásek, Naučná stezka povodím Botiče)
O Botiči a Hostivařské přehradě
Snad žádný jiný potok na území Prahy nehrál tak důležitou úlohu v životě lidí jako právě Botič, zvaný též Vinný potok. Od nepaměti stávaly na jeho březích mlýny, jejich počet se pohyboval okolo třiceti. Mlynáři se starali o splavy, udržovali vantroky, čistili náhony. I jejich zásluhou míval potok velmi čistou vodu, kterou místní pivovary, včetně petrovického, užívali k vaření piva. Celý text naleznete zde.
POVĚSTI Z NUSLÍ
Pankrác byla spojena s Nuslemi v jeden katastrální celek v roce 1854, ale s větší výstavbou se začalo již po roce 1790. Stavělo se hlavně podél táborské silnice, ale kupodivu jen na straně, kde stál kostel. A tak se Pankráckým posmívaĺi, že „pečou husy jen po jedné straně“. Celou pověst naleznete zde.