Z vodohospodářské studie povodí Motolského potoka (Hydroprojekt 2001)

Při celkové délce dolní celistvě zakryté části 4 251 m a výškovém rozdílu dna mezi vyústěním do Vltavy v ř. km 54,421 a vtokem do zakryté části, vychází průměrný spád toku cca 1,4%. S ohledem na typ zakrytí je tato část rozdělena na tři úseky.

V dolním úseku dolní části, od vyústění do Vltavy po přeliv za lapákem písku U Trojice, v km 0,000 až 1,399, je zaklenuté koryto vyzděno z kanalizačních cihel. V úseku od km 0,000 do km 0,459 je koryto ve dně široké 5 m a 2,40 m vysoké, s nízkou lavičkou při levé straně a s nízkou dělící zídkou v pravé polovině koryta. Dno o max. spádu 0,464% je přerušeno nízkým stupněm v km 0,009. Za přechodovým úsekem v km 0,459-0,479 je koryto v patě 4,50 m široké a 2,20 m vysoké, ve dně s půlkruhovou kynetou 0,30 m hlubokou, 0,60 m širokou. V km 1,399 až 1,428 se nachází lapák písku „U Trojice“, který je 16 m dlouhý a asi 7 m široký.

Střední úsek dolní části začíná stupněm na protivodním konci lapáku v km 1,428 a končí lapákem na Košířském náměstí v km 3,404. Koryto průřezu převýšeného lichoběžníku je opevněné ve dně dlažbou do betonu, boky tvoří betonové zdi obložené na líci kyklopským zdivem. V úseku Vrchlické ulice po souběh s Plzeňskou třídou, v km 1,484 až 3,404, je koryto ve dně široké 2,40 až 3,40 m, opevněné kamennou dlažbou. Svislé betonové zdi jsou překlenuty železobetonovou deskou o rozpětí 2,90 až 3,65 m, vyztuženou železobetonovými trámy. Výšky průtočného profilu v tomto úseku se pohybují od 2,15 do 2,55 m, podélný sklon od 1,09 do 2,04%. Koryto se čtyřmi stupni v trati vykazuje max. spád 2,04 %. Stupně jsou v km 1,528, v km 1,692, v km 2,750 a v km 3,043.

Horní část dolního úseku, které začíná za lapákem písku na Košířském náměstí v km 3,419 a směřuje k vyústění ze zakryté části v km 4,251 je proveden jako zaklenutý profil se šířkou ve dně od 2,80 až 3,25 m a výškou 1,73 až 1,90 m. Strop je vyztužen Vodohospodářská studie povodí Motolského potoka Průvodní zpráva květen 2001 strana 8 železobetonovými trámy o výšce 0,25 m. Podélný sklon dna se v této části pohybuje od 1,65 do 2 %. Na trase nejsou ve dně žádné stupně.

Vtok do zakrytého úseku Motolského potoka je opatřen hrubými česlemi z ocelových profilů. V ose otevřeného profilu je v ocelové konstrukci volný průtočný otvor o rozměrech cca 1 x 1 m. Betonové čelo vtoku je obloženo obezdívkou z betonových cihel, zčásti opadané. Na pravém břehu jsou provedeny betonové schody umožňující přístup z koruny hrázky ke vtoku. Podél pravého břehu je terén upraven do sjezdu opevněného betonovými panely. Sjezd umožňuje příjezd mechanizmů pro čištění usazenin v lapáku před vtokem. Zemní úpravy kolem vtoku do zakrytého úseku tvoří hrázku s úrovní koruny na kótě cca 248,65 m n.m., opatřené trubkovým zábradlím. Území dále směrem po toku je upraveno jako záchytné parkoviště a jeho niveleta je zvýšena do úrovně 249,45 m n.m. Takto upravený terén tvoří před vtokem do zakrytého úseku retenční prostor pro zdržení vody při zvýšeném průtoku povrchových srážek. Do zakrytého úseku Motolského potoka jsou zaústěny dešťové výpusti. Na trase jsou dva vstupy do podzemí opatřené u kostelů sv. Václava a sv. Trojice schodišti. Na trase je zaústěno do Motolského potoka mnoho uličních vpustí.

Horní, částečně zakrytá část potoka o celkové délce 5688 m byla v nedávné minulosti vedena v otevřeném korytě, pouze v místech křížení s komunikací bylo provedeno jeho zakrytí. Postupným rozvojem dopravy a zvyšováním požadavků na stavební prostory došlo bohužel v první polovině osmdesátých let k postupnému zakrytí téměř poloviny trasy této horní části koryta.

Zemní úpravy kolem vtoku do zakrytého úseku tvoří hrázku s úrovní koruny na kótě cca 248,65 m n.m., opatřené trubkovým zábradlím. Území dále směrem po toku je upraveno jako záchytné parkoviště a jeho niveleta je zvýšena do úrovně 249,45 m n.m. Takto upravený terén tvoří před vtokem do zakrytého úseku retenční prostor pro zdržení vody při zvýšeném průtoku povrchových srážek a umožňuje zvýšení hladiny nad vtokem do úrovně 249,00 m n.m.

V úseku od vtoku do celkově zakryté části Motolského potoka v km 4,251 až po silnici vedoucí na Vidouli je koryto otevřené, lichoběžníkového tvaru, s šířkou dna cca 1,3 m. Podélný sklon je cca 1,7%. Na tomto úseku jsou provedeny dva kamenem obložené stupně o výšce 0,20 a 0,98 m. Z levé strany jsou do koryta zaústěny dva příkopy odvádějící dešťové srážky z území za silničním násypem Plzeňské ulice. První propustek pod silnicí je proveden Vodohospodářská studie povodí Motolského potoka Průvodní zpráva květen 2001 strana 9 z potrubí Ø 0,50 m, příkop má dno opevněné betonem, svahy jsou zarostlé náletovou vegetací. V současnosti zde neprotéká žádná voda. Druhý propustek pod silnicí, přítok dešťové kanalizace z oblasti Poštovky, má vejčitý tvar o rozměrech cca 0,80/0,60 m, dno příkopu je opevněné betonem, svahy vegetačními tvárnicemi. Nad opevněním jsou svahy zarostlé náletovou vegetací. Příkopem v současnosti přitéká do Motolského potoka stabilní přítok.

Snížené území nad vtokem do zatrubněného úseku Motolského potoka, vymezené terénními úpravami nad vtokem, silničním násypem ulice Plzeňské na levém břehu a přirozeným terénem pravého břehu, vytváří možnost retenčního prostoru. Opevnění dna koryta i příkopů je provedeno kamennou dlažbou. Svahy jsou strmé, cca ve sklonu 1:1. V km 4,438 je zprava zaústěn do Motolského potoka potok Cibulka. Potok Cibulka spolu s dvěma pravostrannými přítoky odvodňuje pravý svah údolí, který je zalesněn. Ve stržích je povodí potoka Cibulka odvodňováno zprava občasnou vodotečí zaústěnou pod nádrží Cibulka a občasnou vodotečí u tenisového areálu.

Motolský potok podchází dále silnici vedoucí na Vidouli propustkem Ø 2,20 m a Plzeňskou propustkem Ø 2,00 m. Za propustkem pod silnicí na Vidouli jsou břehy opevněny betonovou deskou vyztuženou sítí. Beton je podemletý a deska se láme. V úseku mezi oběma propustky je koryto lichoběžníkového tvaru ve dně široké cca 1 m zpevněné dlažbou místy porušenou, se strmými svahy porostlými křovinami. Od vtoku do propustku pod Plzeňskou k propustku pod místní komunikací v km 4,696 o rozměrech 3 x 1,90 m je koryto lichoběžníkového tvaru s podélným sklonem cca 0,42%, dno široké cca 1 m i svahy jsou zpevněny kamennou dlažbou. Na tomto úseku je proveden jeden stupeň ve dně o výšce 30 cm. Břehy jsou místy porostlé náletovou vegetací. Asi kolem km 4,730 je do Motolského potoka zprava zaústěna občasná vodoteč u golfového areálu. Přesné místo vyústění nebylo nalezeno. Je možné, že potrubí bylo zaústěno do dešťové kanalizace. Od vtoku do propustku v km 4,696 po betonovou lávku v km 5,339 vede koryto potoka v téměř přirozeném stavu, mezi kořeny vzrostlých stromů. Podélný sklon cca 1% je přerušen dvěma kamennými stupni o výšce 1,4 a 1,8 m a dále kaskádou čtyř nízkých stupňů o výšce cca 0,30 m. Nad stupni je v km 4,766 zleva zaústěno potrubí Ø 0,80 m a v km 4,867 potrubí Ø 1,20 m. Asi v km 4,980 je koryto vedeno betonovým propustkem Ø 1 m. Čela tohoto propustku, nátok i výtok jsou obloženy kamennou dlažbou.

Betonová lávka v km 5,339 o rozpětí cca 5 m navazuje na upravený úsek pod soustavou tří rybníků vymezených na území mezi ulicí Plzeňskou a Zahradníčkovou. Nad lávkou je do koryta Motolského potoka zaústěno odpadní potrubí dešťové kanalizace z areálu Motolské nemocnice o profilu Ø 1,20 m, do kterého je zaústěn odpad rybniční soustavy. Spolu s lávkou přechází přes koryto potrubí v chráničce Ø 0,20 m. Koryto směrem po toku je na délku cca 80 m opevněno kamennou dlažbou.

Nad betonovou lávkou pokračuje proti toku lichoběžníkové koryto o šířce ve dně 1,7m, přerušované kaskádou nízkých stupňů o výšce cca 0,25 až 0,30 m. V km 5,552 je proveden stupeň ve dně o výšce 1,98 m. Dno koryta je opevněno kamennou dlažbou. V km 5,516 je koryto přemostěno ocelovou lávkou o rozpětí cca 5,50 m. Nad lávkou je v pravém břehu vyústěno potrubí Ø 1,20 m z nádrže DUN JZM – MOTOL, umístěné do prostoru mezi ulici Plzeňskou a upravené koryto Motolského potoka. Koryto u lávky přemosťuje potrubí Ø 0,20 m. Dále proti toku pokračuje upravené, kamennou dlažbou
opevněné koryto, směrem ke křižovatce Plzeňské a Kukulovy ulice. V km 5,696 je umístěn vzdouvací betonový objekt, který lze dlužemi zahradit pro potřeby odběru vody do soustavy tří rybníků na levém břehu Motolského potoka. Soustava tří rybníků se rozkládána území na levém břehu Motolského potoka, v rozsahu staničení cca km 5,400 až 5,800.

V prostoru před křižovatkou ulice Plzeňské a Kukulovy je trasa Motolského potoka přemostěna v km 5,838 betonovým propustkem Ø 2,20 m. Před vtokem do tohoto propustku je stupeň ve dně vysoký 1,50 m. V km 5,974 začíná zatrubněná část Motolského potoka, která je přerušena v revizním vstupu v km 6,439 a vyústěna v revizním vstupu v km 6,560. Betonový profil o Ø 1,95 až 2,20 m prochází pod ulicí Kukulovou a Plzeňskou a dále je jeho trasa vedena na druhou, jižní stranu ulice Plzeňské, kterou v původní trase potoka sleduje až za Motolské krematorium. Osa potoka v tomto úseku sleduje skalní útvar Motolského ordoviku, který zde tvoří chráněné území přírody.

V km 6,000 je zprava zaústěno profilem Ø 0,30 m odpadní potrubí z Pivovarského rybníka.V km cca 6,300 je zleva zaústěno odpadní potrubí Ø 0,80 m. V km cca 6,424 je zleva zaústěn obtok Motolského potoka Ø 1,65 m. Pod skalním útvarem Motolského ordoviku se nachází Pivovarský rybník, který je napájen potrubím Ø 0,60 m, odbočujícím z prvního revizního vstupu, který je v km 6,452. První revizní vstup, který je v km 6,439, je dlouhý 33 m, široký 2,20 m, hluboký cca 3 m. Svislé stěny jsou opevněny kamennou dlažbou, po obvodu je osazeno trubkové zábradlí. Dno je provedeno ve sklonu cca 1% a je ukončen skluzem o výšce 1,60 m. Vtok do objektu má zaklenutý tvar o výšce 2 m, šířce 2,10 m. Výtok z objektu má kruhový profil o Ø 2,30 m. Z tohoto objektu je v pravé stěně u dna provedeno odběrné potrubí Ø 0,60 m pro Pivovarský rybník. Objekt je přemostěn lávkou pro pěší.

Druhý revizní vstup v km 6,560 ukončuje členitý úsek trasy Motolského potoka v oblasti pod Motolským krematoriem, pod Mlýnským rybníkem. Objekt je dlouhý 10 m, široký cca 2,50 m a hluboký cca 4,50 m. Svislé betonové stěny jsou opatřeny trubkovým zábradlím, které je zčásti zdeformované. Vtok do tohoto objektu tvoří ve dně stupeň o výšce 2,50 m, výtok tvoří zaklenutá štola o výšce 2,30 m, šířce 1,85 m.

Dále směrem proti toku pokračuje v délce cca 85 m koryto se sklonem cca 3,5%, které bylo pravděpodobně opevněno kamennými kvádry, v současnosti je tento úsek značně rozbitý, protože navazuje na kaskádu dvou vysokých stupňů o výšce 2,19 a 1,80 m. Na levém břehu je proveden z kamenných kvádrů boční přeliv Mlýnského rybníka s délkou přelivné hrany 2,50 m. Dále směrem proti toku pokračuje lichoběžníkové koryto oddělené od zdrže Mlýnského rybníka na levém břehu hrázkou. Délka tohoto úseku je cca 28 m, podélný sklon je cca 1,5%. Otevřené koryto je ukončeno u budovy Motolského krematoria, kde začíná v km 6,645 další zatrubněný úsek dlouhý cca 1815 m. Výtok má kruhový profil o Ø 1,60 m. Asi v km 6,710, v zatrubněné části Motolského potoka, je zprava zaústěna občasná vodoteč protékající územím Motolského hřbitova, odvodňující terénní strž a protékající parkovým rybníčkem.

Trasa zatrubněného úseku Motolského potoka pokračuje podél parkoviště u krematoria, kde je přerušena třetím revizním vstupem v km 6,8025. Tento je dlouhý 12,60 m, široký 2,20 m, hluboký cca 3 m. Svislé stěny jsou opevněny kamennou dlažbou, po obvodu je osazeno trubkové zábradlí. Dno je provedeno ve sklonu cca 2,3%, na počátku je stupeň ve dně o výšce 0,35 m. Vtok tvoří betonové potrubí Ø 2,20 m, výtok Ø 1,80 m. Přibližně v km 6,939 je do potrubí zprava v šachtě zaústěno profilem Ø 0,80 m zatrubněné koryto Větveného potoka, pramenícího v Hájích.

Nad křižovatkou ul. 5.máje a Plzeňské je vedena trasa v délce cca 27 m potrubím o profilu Ø 0,80 m, které odbočuje z rozdělovacího objektu situovaného jižně od DUN ŘEPY 01 MT. Tento objekt cca v km 7,078 rozděluje přítok z horního povodí Motolského potoka a DUN do potoka vedeného v původní trase o profilu Ø 0,80 m a obtoku o profilu Ø 1,65 m vedeného podél severní strany Plzeňské. Obtokový úsek Motolského potoka Ø 1,65 m je za Kalvárií v rozdělovacím objektu rozdělen na větev Ø 1,65 m a Ø 0,80 m. Větev Ø 1,65 m je zaústěna zpět do původní trasy v km 6,424, pod prvním revizním vstupem. Větev Ø 0,80 m je vedená dále podél severní strany Plzeňské do sedimentačního objektu a v km 6,300 je zpět zaústěna do původní trasy zatrubněného Motolského potoka.

Nad Motolským krematoriem sleduje zatrubněný potok Plzeňskou ulici až ke křižovatce Plzeňská-Jeremiášova. Tam trasa odbočuje podél západní strany Jeremiášovy ulice směrem k jihu, podchází zemní násyp železnice a u areálu IPS je směrována k vyústění v km 8,46075. Podél Plzeňské ulice je trasa ve směrových a výškových lomech vymezena betonovými šachtami. Výškové stupně v podélném sklonu mají výšku cca 1,80 až 2,15 m, podélný sklon nivelety je 0,8 a 1%. Průtočný profil téměř v celé trase tvoří betonové potrubí Ø 2,20 až 1,65 m.

V areálu IPS je v km 8,171 otevřená komora, kde je řešen přítok ze sedimentační nádrže IPS. V objektu je zaústěn Motolský potok potrubím o Ø 1,20 m a přítok od sedimentační nádrže má profil Ø 1,00 m. Odtok z objektu zajišťuje profil Ø 1,60 m. Dále směrem proti toku je v km 8,253, je čtvrtý revizní vstup, umožňující vstup do posledního úseku zatrubněného koryta. Vtok do objektu má profil Ø 1,40 m a výtok z objektu má Ø 1,20 m. Zprava je v tomto objektu zaústěn odpad ze sedimentační nádrže IPS o profilu cca 1 m.

Do tohoto zatrubněného úseku Motolského potoka jsou cca v km 6,900 a 7,600 z levé strany zaústěna odpadní potrubí dešťových usazovacích nádrží DUN. U areálu IPS jsou zřízeny dvě nádrže, sedimentační pro odsazení splavenin ze zpevněných ploch z areálu na druhé straně Jeremiášovy ulice a požární. Otevřený úsek Motolského potoka, který výše proti toku následuje, je dlouhý cca 146 m s podélným sklonem 1,62%. Před vtokem do zatrubnění o profilu Ø 1,40 m v km 8,460 je lapák splavenin dlouhý 10,20 m, široký 4 m a hluboký 1 m.

Lichoběžníkové koryto široké ve dně 1 m, opevněné polovegetačními tvárnicemi navazuje na vývar výpustného objektu suchého poldru o celkovém retenčním objemu 50 000 m3, provedeného v území pod Zličínem. Zemní hráz zdrže má korunu v úrovni 351,50 m n.m. o šířce 5 m . Vzdušní líc opevněn zatravněním, návodní líc je opevněn betonovými tvárnicemi. Betonový výpustný objekt je tvořen přelivnou částí s oboustranným přelivem o délce 2 x 9,45 m a spodní výpustí o průměru 0,60 m. Na tuto část objektu navazuje odpadní štola obdélníkového průřezu procházející zemní hrází a vývar.

Zdrž suchého poldru je opevněna v celé ploše betonovými panely, protékající koryto je opevněno polovegetačními tvárnicemi. Do zdrže je proveden opevněný sjezd a na trase toku je lapač splavenin. Koryto je ve zdrži přemostěno betonovým propustkem o Ø 1 m. Plocha je zarostlá buřinou a rákosem. Pod hrází a před vtokem do zdrže jsou zdemolované, vykradené budky limnigrafu. Pravý břeh zdrže není upraven a je na první pohled zřejmé, že při zvýšení hladiny vody ve zdrži dojde k zatopení objektů. Stavba podle dostupných informací nebyla nikdy zkolaudována. V km 8,923 křižuje koryto Motolského potoka silniční těleso místní komunikace. Propustek pod násypem je tvořen dvěma betonovými rourami o Ø 1,20 m. Před vtokem do propustku je z levé strany do Motolského potoka zaústěn odvodňovací příkop, z pravé strany je zaústěn odpadní skluz odvádějící vodu z odsazovací nádrže nákupního střediska Globus.

Skluz a Motolský potok jsou na soutoku opevněny kamennou dlažbou uloženou do betonu. Pravostranný, vzhledem ke strmému spádu mohutně opevněný skluz, odvádí vodu ze sedimentační nádrže, kde jsou soustřeďovány povrchové srážky ze zpevněných ploch areálu nákupního střediska Globus. V km 9,006, za stupněm vysokým 0,87 m, je z levé strany zaústěn do koryta Motolského potoka příkop navazující na výústní betonový objekt, odvodňující plochu Tatry Zličín. Odpadní potrubí má Ø 1,60 m, betonový objekt je tvořen vývarem a přechodovou částí, která navazuje na zemní, lichoběžníkové koryto dlouhé cca 30 m.

Zbývající otevřená trasa Motolského potoka má lichoběžníkový tvar se šířkou dna 1 m, podélným sklonem cca 2%. Opevnění dna a svahů je provedeno polovegetačními tvárnicemi. Území kolem koryta je neudržované, zarostlé mokřadními rostlinami. Údolí, kterým prochází pramenná oblast Motolského potoka, doznala v posledních letech mnoha úprav. Nad levým svahem údolí, kde byly postaveny nové objekty Tatry Zličín, byly změněny odtokové poměry povrchových vod.

Levý svah údolí byl upraven přísypem zeminy. Na úpatí svahu zdemolovaný betonový objekt odběrného objektu, studny. Pravý svah údolí pramenné oblasti Motolského potoka je vymezena skalním útvarem
výchozů bělohorských pískovců. Území je zarostlé hájem uměle vysázených topolů, které mají v současnosti charakter lužního lesa. Podél skalní stěny jsou jezírka s mokřadní vegetací, dotované prameny na rozhraní perucko-rokycanských a bělohorských pískovců. V současnosti jsou jezírka a okolní plochy zarostlé náletovou vegetací vrb a bříz. V patě skalních výchozů je vybudován provizorní jímací objekt. V zájmovém území jsou vedeny cesty s různě upraveným povrchem: panely, asfalt, zemina. V západním cípu zájmového území je několik nefunkčních jímacích staveb. Jižní podmáčený okraj území je od topolového lužního lesa oddělen cestou , která je podmáčena výronem podzemních pramenů. Pro toto území zpracovává firma AQUATEST a.s.studii „Revitalizace prameniště Motolského potoka“. (pozn. Revitalizace byla provedena dokončena v roce 2006)

Poslední úsek Motolského tvoří štola vyústěná v km 9,379. Betonová štola je vejčitého tvaru o rozměru 1,60/0,90 m, opatřená ocelovou mříží. Štola je dlouhá cca 560 m. Ve dně koryta pod vyústěním je proveden lapač splavenin. V celé délce je štola překryta zemním násypem provedeným v rámci terénních úprav pro výstavbu obchodního centra Globus. Podchází zemní drážní těleso a končí za silničním násypem ulice Řevnické. Na konci štoly je do revizního objektu zaústěna dešťová kanalizace Ø 1,20 m dlouhá cca 300 m, z areálu Depa metra Zličín a kanalizace profilu Ø 0,60 m vedené podél silničního tělesa ulice Řevnické.

U parkoviště Globusu, směrem na příjezdu od metra je malá sedimentační nádrž. Zemní prohlubeň opevněná vegetačními tvárnicemi je odvodňována přes šachtu a odvodňovací potrubí do větší sedimentační nádrže na východní straně areálu. Odtud je odsazená voda vypouštěna mohutně opevněným skluzem jako pravostranný přítok do Motolského potoka.

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Geologie
Z regionálního geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti barrandienského spodního paleozoika (zvrásněno do podoby mísovitého synklinoria, jehož osa probíhá v celkovém směru ZJZ – VSV) středočeské oblasti Českého masívu. Pro základní geologickou charakteristiku je rozhodující přítomnost hornin ordovického a v oblasti horního toku potoka v omezené míře i silurského (paleozoikum) stáří. Hluboko v jejich podloží se nachází svrchnoproterozoické horniny. Ty byly během kadomské orogeneze (před transgresí ordoviku) zvrásněny, dislokovány a hluboce denudovány. Přítomnost kambrických hornin (paleozoikum), které tvoří stratigrafický stupeň mezi proterozoikem a ordovikem, není známa.

Geomorfologie
Z regionálního hlediska se povodí Motolského potoka nachází v severovýchodní části vrchoviny Berounky na území Pražské plošiny, resp. v její dílčí části zvané Chotečská plošina. Výchozím geomorfologickým tvarem v Pražské plošině je parovinný reliéf. Zahlubováním levých vltavských přítoků byl tento reliéf silně rozčleněn (hlavně v blízkosti Vltavy), takže dnes tvoří rozvodí těchto přítoků a místy i izolované plošiny. Povrch parovinného reliéfu tvoří na severu a západě svrchnokřídové uloženiny, na jihu (zájmové území) paleozoické horniny Barrandienu. Chotečská plošina má mírně zvlněný povrch se zbytky svrchnokřídových uloženin a strukturně podmíněnými hřbety tvrdších hornin Barrandienu, zvláště silurských a devonských vápenců v nichž se místy vyvinuly i krasové jevy (např. v údolí Dalejského potoka) a dále ordovických křemenců a silurských diabasů (údolí Motolského potoka). Levé přítoky Vltavy na území Chotečské plošiny se při zahlubování zařízly hluboko do podloží křídových hornin. Tímto způsobem bylo formováno i výrazné údolí Motolského potoka.
Motolský potok pramení na severním svahu kopce Kopanina (nadm. výška 391 m) při úpatí (nadm. výška cca 375 m) cca 10 m vysoké stěny křídových pískovců a odtud teče zpočátku sevřeným údolím východním směrem k poměrně rozsáhlému poldru „Pod Zličínem“, odkud pokračuje v poměrně široce rozevřeném údolí SV směrem. Profil údolí je silně omezen v oblasti motolského krematoria kaňonovitým úsekem. Potok zaúsťuje u Palackého mostu v n.v. cca 180 m n.m.

Hydrologické poměry
Motolský potok pramení při patě výchozu (částečně stěny bývalého lomu) křídových pískovců na svahu nad Zličínem Od 4,251 km je dolní část toku zatrubněna a vedena trasou kopírující Plzeňskou a Vrchlického ulici. Zaústění do Vltavy se nachází v říčním km 54,421 na smíchovském (levém) břehu pod Palackého mostem. Dílčí zatrubněné úseky jsou však i v horní, jinak většinou otevřené části koryta.
V této části trasy se nachází suchý poldr Pod Zličínem, sedimentační nádrže v areálu IPS, DUN v km 7,600 a 6,900, Mlýnský rybník, Pivovarský rybník, rybníky pod areálem Motolské nemocnice a DUN v km 5,520. Nejvýznamnějším přítokem je potok Cibulka se stejnojmennou retenční nádrží.