Délka toku 21,28 km
Plocha povodí 62,9 km2
Přítoky Jenečský, Zličínský, Nebušický a Lysolajský potok
Správce toku Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy
Údržba toku ve správě MZO MHMP Lesy hl. m. Prahy
Rybářský revír pro sportovní rybolov dolní úsek – Šárecký potok

Kvalita vody: rozbor, tabulky, hodnocení 2001 – 2009
Zátopová území: Povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Průtoky: N-leté a M-denní průtoky
Historie: Proměna Litovicko-Šáreckého potoka v čase
Výskyt rybích společenstev: dle výzkumu z r. 2007 – 2008

 

Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá v Praze – Sedleci, v místech, kde končí Císařský ostrov. K nejvýznamnějším přítokům patří Jenečský, Zličínský, Nebušický a Lysolajský potok. Litovicko-Šárecký potok nejprve protéká soustavou rybníků (Litovický, Kala, Břve, Strnad) a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny. Pod Ruzyňskou věznicí je tok v délce asi jednoho kilometru zatrubněn. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde je vodní tok zaříznut do tvrdých buližníkových hornin, v nichž vyrývá kaňonovité údolí a vytváří řadu kouzelných scenerií.

Před vtokem do Šáreckého údolí je na potoce postaveno vodní dílo Džbán sloužící především pro rekreační účely. Voda z Litovicko-Šáreckého potoka byla využívána nejen k pohonu vodních mlýnů, ale i k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou. Historický systém zásobování je datován do doby panování Rudolfa II. Užitková voda byla přiváděna ze sedmi rybníků v Litovicích, Břvech, Chýni a Zličíně, odkud byla voda odváděna tzv. královskou strouhou do Libockého rybníka. Z rybníka byla vedena otevřeným umělým korytem po trase Veleslavín – Střešovice do čistící stanice a vodojemu ve Střešovicích, odkud pokračovala dřevěným potrubím až na Hrad.

Složený název „Litovicko-Šárecký“ upozorňuje na dvě části potoka. Litovickým potokem bývá nazývána jeho horní část, která vtéká do nádrže Džbán. Šáreckým potokem pak bývá označován dolní úsek toku pod nádrží.

 

Údržba a správa toku

Součástí údržby je čištění koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek. Součástí péče je také řez vrb podél potoka, který je prováděn „na hlavu“. Tento styl řezu respektuje historický vývoj potoka a jeho okolí.

 

Flóra a fauna

Litovicko – Šárecký potok je součástí největšího pražského přírodního parku  Šárka – Lysolaje, který zahrnuje osm maloplošných chráněných území: Baba, Divoká Šárka, Dolní Šárka, Housle, Jenerálka, Nad mlýnem, Vizerka a Zlatnice.

Dolní část potoka je význačná svým geologickým vznikem a geomorfologií. Pro území jsou typické skalní soutěsky v buližníku, na které se vážou nejrůznější druhy skalní flóry a fauny. Podél potoka rostou střemchy a jasany. Na jaře jsou na skalách velmi výrazné žlutě kvetoucí trsy tařice skalní, v soutěskách se zase vyskytují chladnomilná společenstva kapraďorostů.

Na některých lokalitách můžeme nalézt také druhově bohatá kostřavová společenstva s kavyly, smělkem štíhlým, modravcem tenkokvětým či česnekem chlumním. Na okrajích skal se vyskytuje křivatec český a rozrazil ladní. Na slunných skalních stepích žije řada druhů stepních a lesostepních měkkýšů a hmyzu. Na chladném dně údolí pak druhy horské. Fauna obratlovců je značně bohatá. V Šáreckém potoce žije hrouzek obecný a plotice obecná, několik druhů obojživelníků i plazů včetně vzácné zmije obecné. Vyskytuje se zde asi 80 druhů ptáků, z toho polovina hnízdících, nejhojnější je pěnkava obecná, sýkora koňadra, pěnice černohlavá, budníček menší a ťuhýk obecný. Ze savců je hojný ježek západní, vyskytují se i drobné šelmy a liška obecná.

 

Rekreace

Dolní část potoka patří k nejkrásnějším pražským lokalitám. Celou oblastí prochází okružní červená turistická trasa, která vede kolem nádrže Džbán, přes Dolní Liboc, prochází Divokou Šárkou a Nebušicemi až do Dolní Šárky. Dále trasa pokračuje přes Podbabu, Hauspalku do Vokovic a zpět na Džbán. Na trasu je možné se napojit prakticky kdekoli (např. konečná tramvají Divoká Šárka). Je také možné se projít po cestě přímo podél potoka od Džbánu až do Tróje, přes usedlosti Vizerka a Jenerálka. Trasa míjí několik zajímavých chráněných území: přírodní rezervaci Divoká Šárka, přírodní památku Vizírka a Jenerálka, Zlatnice, Nad Mlýnem, Dolní Šárka a Baba.

Celá oblast je součástí přírodního parku Šárka – Lysolaje. Horní „Litovická“ část potoka míjí významnou kulturní a přírodní památku – Oboru Hvězda. Územím Dolní Šárky prochází cyklotrasa VE – De (Veleslavín – Dejvice), která prochází Libocí, přes Nebušice až na Jenerálku.

 

Provedené revitalizace na povodí potoka

Revitalizace potoka v Ruzyni (srpen 2011 – prosinec 2011)
Revitalizace potoka u obory Hvězda (srpen 2009 – prosinec 2009)
Odbahnění vodního díla Džbán