Délka toku 2,47 km
Plocha povodí 3,5 km2
Přítoky -
Správce toku Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy
Údržba toku ve správě MZO MHMP Lesy hl. m. Prahy

 

Pramen Kyjovského potoka se nachází v městské části Praha Zbraslav na pravém svahu údolí, nad osadou Baně. Potok protéká katastry Zbraslav a Lipence (součást městské části Praha 5), délka toku je cca 2,47 km. Plocha povodí cca 3,5 km2.

Cestu Kyjovského potoka od pramene k soutoku s Lipenským potokem lze rozdělit na dvě charakteristické části. Z počátku potok protéká přírodní, zalesněnou oblastí. Poté co opustí lesní prostředí, teče loukami v katastru Lipence v přirozeném, velmi mělkém korytě s možností rozlití. Následně vstupuje do zastavěné části Lipenců. Zde se charakter potoka mění na uměle upravovaný tok. Koryto je na mnoha místech dlážděné či jinak zpevněné, na několika místech je tok zatrubněn. Pod komunikacemi jsou přechody řešeny většinou betonovými mostky a propustky.

Kyjovský potok nemá žádné významnější přítoky. Na potoce se nacházejí dvě malé vodní plochy – rybník U Lip a retenční nádrž U Křížku. Nádrže byly postaveny v 50. letech minulého století a v roce 2005 byly v rámci obnovy pražských nádrží zcela opraveny a odbahněny.

Původní ves při Kyjovském (též Lipenském) potoce je dnes stavebně spojená se sousedními Lipany (zde se dnes nachází správní centrum městské části Praha – Lipence – radnice, škola, pošta…). Zachovalo se zde několik pěkných statků. V bývalém centru vsi stojí kříž na masivním zděném soklu a moderní železná zvonička, která byla restaurována v roce 2005. Nejstarší písemná zmínka je z 2. poloviny 13. století. Ves byla součástí panství Zbraslav. Od roku 1974 je součástí Prahy.

Když Kyjovský potok opustí zástavbu Lipenců, vtéká do oblasti mokřadů v okolí Lipanského potoka. Zde svoji pouť končí a dále jeho vody pokračují jako součást tohoto potoka až do řeky Berounky.

 

Údržba a správa toku

Správcem Kyjovského potoka je Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP a údržbu zde provádí organizace Lesy hl. m. Prahy. Správa vodního toku je závislá na charakteru koryta a prostředí potoka. Zatímco v horní přírodní části je prioritou ochrana, zachování a vylepšení přírodního charakteru potoka, v zastavěné části jde spíše o zajištění dostatečné průtočnosti a kapacity. To je ovšem velmi problematické, zejména tam, kde potok vede v zahradách soukromých vlastníků bez možného přístupu. I když většina lidí k potoku přistupuje opravdu dobře a svědomitě a na některých pozemcích je koryto zakomponováno do architektury zahrad, jsou i tací, co ho považují za místo k ukládání odpadu a tím zhoršují jak průtočnost koryta, tak i kvalitu vody.