Délka toku 34,5 km
Plocha povodí 134,85 km2
Hydrologické pořadí toku 1-12-01-020
Přítoky Slatinský potok, Odpad od Hamerského rybníka, Chodovecký potok, Měcholupský, Košíkovský, Hájecký, Mlýnský náhon, Milíčovský, Dobrá Voda, Pitkovický potok, 4 bezejmené přítoky
Správce toku Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy (úsek 0,00 – 17,447)
Povodí Vltavy s. p. (úsek 17,447 – 34,5 km)
Údržba toku ve správě MZO MHMP Lesy hl. m. Prahy

Kvalita vody: rozbor, tabulky
Zátopová území:  povodí Botiče
Historie: proměna Botiče v čase
Výskyt rybích společenstev: dle výzkumu z let 2007-2008

 

Botič je (kromě Berounky) největší pražský přítok Vltavy a nejspíš proto je nejznámějším pražským potokem. Pramení jihovýchodně od Prahy, blízko obce Čenětice.

Do Vltavy se vlévá u železničního mostu na Výtoni. Do Botiče vtéká množství potoků a menších vodotečí, například Průhonický, Chodovecký, Měcholupský, Milíčovský, Pitkovický, Slatinský potok.
Na toku je kromě několika menších rybníků místního významu vybudována Hostivařská přehrada, která se využívá převážně pro rekreaci.

Koryto je v horní části v přírodním stavu (vyjma opevněných částí při průtoku některými obcemi). Ve střední části, pod Hostivařskou přehradou, má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území, s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů, je vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Dolní část toku je silně ovlivněna zástavbou a koryto potoka je v této části souvisle upraveno a opevněno.

Jméno Botič dostal potok od slova „bobtnání“ (zatápění), které zapříčiňovaly přívalové srážky vypadlé do jeho povodí. V současnosti došlo k částečnému omezení povodňových událostí, a to díky výstavbě přehrady Hostivař. Povodeň v roce 2002 nebyla na Botiči nijak významná (asi pětatřicetiletá voda), ovšem své okolí Botič přece jen řádně potrápil – zatopil přilehlé zahrádky, sportoviště a sklepy.

 

Údržba a správa toku

Součástí údržby je čištění koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek.

2007/2008 – Revitalizace koryta Botiče před Fidlovačkou

V roce 2008 byla dokončena revitalizace koryta Botiče před Fidlovačkou. Potok byl v rámci oprav vyčištěn a zpevněn kamennou dlažbou. Nově bylo koryto vymodelováno tak, že potok nyní nevytváří pouze rovnou strouhu, ale vlní se ve dně od jednoho břehu k druhému.

Aby potok získal více přírodní ráz, bylo použito také vegetačního opevnění v podobě rostlin různých barevných a druhových kombinací, které jsou vysázeny do připravených košů. Koryto potoka je tak stabilizováno bez nároků na speciální údržbu. Tento druh vegetačního opevnění oživující dlážděné koryto se osvědčil nejen v Polsku a v Německu, ale byl také použit v Praze při revitalizaci Dalejského potoka v Hlubočepích.

2006 – Výstavba jezu na Botiči s rybím přechodem

Jízek (ul. U Břehu) se už delší dobu nacházel ve velmi špatném stavu a byl prakticky nefunkční. Z toho důvodu byla v dubnu 2006 zahájena jeho oprava. Nyní jez slouží ke zpomalení proudění vody a zamezuje odplavování břehů. Zadržená voda navíc vytváří vhodnou lokalitu pro ryby a jiné vodní živočichy. Velmi důležité je i okysličování vody, ke kterému dochází při přepadání vody přes jízek. Součástí opravy bylo i vybudování rybího přechodu – prvního rybího přechodu v Praze.

2006/2005 – Oprava Petrovického jezu

Jez na Botiči v Petrovicích byl postaven v 17. století, aby zvýšil hladinu Botiče a voda mohla být náhonem přiváděna do mlýna v Petrovicích. Se zánikem mlýna po druhé světové válce přestal náhon plnit svoji funkci a na některých místech byl zasypán. Jeho pozůstatek je stále patrný na pravém břehu Botiče pod jezem a pod ulicí Euklidova. Ani jezu bohužel nebyla v následujících letech věnována zvláštní péče, a tak postupem času chátral. Do současné doby se proto dochovalo pouze torzo původního pískovcového jezu.

V roce 2004 byl zahájen projekt na opravu jezu a revitalizaci nejbližšího okolí, který mimo jiné počítá i s vybudováním cyklostezky. Vzhledem k finanční náročnosti projektu bylo v roce 2005 požádáno o spolufinancování projektů ze strukturálních fondů EU a ministerstva pro místní rozvoj. Stavba byla dokončena v červnu 2006.

V rámci projektu byl jez opraven včetně podjezí a přiléhajících nábřežních zdí. Prostor nad jezem byl odbahněn a břehové nátrže byly sanovány. Potok Botič je významným krajinným prvkem, a z toho důvodu byl projekt řešen s maximálním ohledem na okolní přírodu. Původní klasickou konstrukci jezu nahradil balvanitý skluz s několika prohlubněmi. Skluz je stejně vysoký jako zachované část původního jezu, a to zejména proto, aby nedošlo ke změně zátopového území v Křeslicích. Pravá část koruny jezu byla snížena k soustředění malých průtoků a byly zde vytvořeny dvě prohlubně, které slouží jako rybí přechod. V rámci opravy byla také zajištěna možnost instalace lávky plánované v rámci připravované cyklostezky.

Projekt – Ing. Jiří Jílek, dodavatel – Nowastav, náklady 5 mil. Kč.

2004 – Rekonstrukce Záběhlického jezu

Záběhlický jez na potoce Botič byl již od 70. let díky absenci běžné údržby v havarijním stavu. Kamenná dlažba byla vymletá a bez spárování a některé bloky zcela chyběly. V roce 2004 byla tedy provedena celková rekonstrukce jezového tělesa a přilehlých kamenných zdí. Jez je proveden z pískovcových kamenořezů a žulové dlažby.

Projekt – Ing. Jiří Jílek, dodavatel – Lesy hl. m. Prahy, náklady 2,5 mil. Kč.

2003 – Oprava nátrže břehu Botiče v Petrovicích

 

Fauna a flóra

Botič je nedelším pražským potokem a protéká velmi rozmanitým terénem. Na jeho březích nalezneme jak hustě zastavěné plochy, tak relativně neporušené přírodní lokality. Mezi tato území patří i přírodní památka meandry Botiče, jejíž území tvoří údolní niva potoka Botiče. Potok v této lokalitě vytvořil až dva metry hluboké meandrující koryto, vytvářející na soutoku s Hostivařskou přehradou rozlehlé mokřadní stanoviště u Hostivařské přehrady. Vodní vegetace vlastního potoka je poznamenána eutrofizací a není příliš bohatá.

Břehové porosty jsou tvořeny zejména olšinami a zbytky střemchové jasaniny. Kromě olše lepkavé zde roste  např. vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá nebo brslen evropský. Z bylin převládá kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní a ptačinec velkokvětý. Z jarního aspektu se zde vyskytuje orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná a podbílek šupinatý.

V území se vyskytuje řada zajímavých vodních živočichů, brouků i motýlů (např. otakárek fenyklový a ovocný). Vyskytuje se zde také ropucha obecná nebo zelená. Přírodní památka je také významnou ornitologickou lokalitou. Můžeme zde spatřit např. konipase bílého, pěnici hnědokřídlou, strakapouda velkého, žlunu zelenou, rákosníka zpěvného nebo slavíka obecného. V potoce žijí okleje obecné, perlíni ostrobřiší, plotice obecné, okouni říční, kapři obecní, štiky obecné, úhoři říční, hrouzci obecní, jelci tloušti a jelci proudníci, aj.

Kvalita vody sledovaná na vtoku do Hostivařské přehrady je hodnocena podle klasifikace jakosti vod jako voda silně znečištěná. Nejvyšších hodnot dosahují fosforečnany. Znečištění je způsobeno převážně vypouštěním odpadních vod z obcí na horním toku Botiče, kde není dokončeno odkanalizování. Kvalita vody se ale pomalu zlepšuje.

Botič protéká dvěma přírodními parky, a to přírodním parkem Botič – Milíčov a přírodním parkem Hostivař – Záběhlice.

Zastoupení jednotlivých druhů ryb na Botiči

 

Rekreace

Na svém horním toku láká Botič svými přírodními scenériemi a to jak pěší výletníky, tak cyklisty. Územím prochází dvě turistické trasy.
Zelená: Z Uhříněvsi je možné jít přes Pitkovičky, Fantův mlýn a podél Botiče až do Milíčova. Trasa končí u MHD Kateřinky. Tato turistická stezka míjí tři významná chráněná území: Obora v Uhříněvsi, Pitkovická stráň a Milíčovský les a rybníky.

Červená: na červenou trasu je možné se napojit v Průhonicích, podél Botiče pak trasa prochází Křeslicemi až k Hostivařské přehradě a přírodní památce Meandry Botiče.

Naučná stezka „Povodím Botiče“
Stezka seznamuje s fragmenty relativně zachovalé přírody v povodí Botiče a Pitkovického potoka. Stezka začíná u vchodu do Toulcova dvora (zast. Chudenická, autobusy č. 177 a 188) a končí u metra C – Háje. Trasa je dlouhá 11 km a má 14 zastávek.

Do Průhonic směřuje od stanice metra Opatov přes Újezd také cyklotrasa ÚJ – BR a následně z Újezdu číslo 11, která pokračuje přes Kamenici do Tábora. Trasa podél Botiče je průběžně zlepšována, buduje se postupně cyklostezka a lze očekávat její zprůjezdnění pro kola po celé trase.